Mámou v době internetu. Opatrnost a vlastní rozum jsou na místě.

Maminky a internet

Jste už maminkou malého rošťáka nebo princezny? Nebo jste teprve v radostném očekávání? V obou případech jste již mohla zakusit slasti i strasti mateřství. Být matkou v době internetu není překvapivě vůbec jednoduché. A nemluvím teď o probdělých nocích a počůraných plenkách. Mluvím o vlivu různých facebookových skupin a diskuzních fór.

Zvládnu to? Co je vlastně správně? Budu svému dítěti dobrou matkou? To vše jsou otázky, na které chce každá z žen v této roli znát odpovědi. Ze všech stran se na vás valí halda informací. Od maminky, od tchýně, od kamarádky, od lékaře a v neposlední řadě také z gigantického množství ,,maminkovských“ webů, blogů nebo diskuzních fór.

Jsem v tom

Vše začne už v těhotenství.

Už pár dní vám není zrovna nejlíp, cítíte se stále více unavená a napříč krásnému prosluněnému dni byste nejradši celý den strávila v posteli. V duchu počítáte, kdy jste měla poslední periodu a zjišťujete, že je to déle než obvykle. Dáte si dohromady souvislosti, přes otravnou únavu se oblékáte a chvátáte do nejbližší lékárny pro těhotenský test.
Doma postupujete podle pokynů na příbalovém letáku a napjatě čekáte na výsledek. Dvě čárky. Test je pozitivní. V břiše cítíte miliony motýlků. Těšíte se a vymýšlíte, jak tuto skvělou zprávu oznámíte partnerovi. Už v této chvíli přicházejí na řadu různá diskuzní fóra, která jsou těchto dotazů plná.

Téma oznámení partnerovi je jedno z těch méně ,,nebezpečných“. Dozvíte se, že můžete partnera obdarovat v podstatě čímkoliv, co souvisí s narozením dítěte. Botičky, dupačky, triko s nápisem ,,Nejlepší táta“ nebo ,,Budu táta“, můžete také darovat např. plyšového čápa společně s prvním obrázkem vašeho drobečka z ultrazvuku.

Procházíte krásným obdobím těhotenství, cítíte první pohyby, čekáte až uplyne oněch 40 týdnů a vy budete držet své miminko v náručí.
Pokud budete mít štěstí, váš zdravotní stav to dovolí a charakter vašeho zaměstnání je pro těhotenství bezpečný, budete chodit do práce a nebudete mít čas zabývat se každým píchnutím.
Pokud však dostanete status ,,práce neschopného jedince“ s omezenými vycházkami, dříve nebo později zapnete tablet či notebook a začnete hledat.
Ve vyhledávači vašeho prohlížeče se začnou objevovat slova jako: píchnutí, bolest v podbřišku, první pohyby atd.

Každé těhotenství je jiné a pocity a bolístky každé matky jsou subjektivní. Najednou zjistíte, že 8 z 10 maminek cítilo první pohyby v týdnu, v němž se vy právě nacházíte. Ouha, určitě je něco špatně.
Jediný pohyb, který zatím cítíte, je žaludek na vodě, který vás doprovází už od začátku.

A červík pochybností ve vás začíná hlodat. Vzpomenete si, že minulý týden vás po obědě ostře zabolelo v podbřišku. Že by to souviselo? Hledáte dál.
Spouští se tak začarovaný řetězec nejistoty a pochybností, který končí návštěvou lékaře. Ten zpravidla zjistí, že vše je v pořádku a dá vám jednu radu, která je k nezaplacení. Jak zní? Nečtěte ty diskuze. A má pravdu. Tato fóra vám mohou těhotenství velmi jednoduše znepříjemnit. Proč si nevyhledat požadované informace na nějakém relevantním serveru nebo si přečíst knižní publikaci, obsahující fakta, nikoliv dohady.

A je to tu. Den D. Porod. Po několika hodinách slabších i úporných bolestí, držíte vaše dítko v náručí.

Kojíš?

Kojení. Téma stále více a více diskutované. Ve většině případů chce každá žena své dítě kojit. Tak je to samozřejmě správné. Přímý kontakt s miminkem a všechny zdraví prospěšné složky, které mateřské mléko obsahuje jsou pro to dostatečným odůvodněním.

Existují však i ženy, které své dítě kojit nechtějí nebo v tom smutnějším případě nemůžou. Přestože se kojení může zdát jako jednoduchá a samozřejmá věc, vůbec tomu tak není a dokáže také pěkně potrápit.

I v tomto případě internet může spíše přitížit. Ve chvíli, kdy kojení nejde tak, jak by si maminka představovala, otevře notebook a začne hledat zkušenosti a rady na internetu. Dříve nebo později se na obrazovce objeví slovní spojení ,,umělé mléko“. Časovaná bomba. To je v dnešní době informace o tom, že jste se rozhodla vzdát boj o mateřské mléko a uchylujete se k této variantě. Dozvíte se, že tím svému dítěti vědomě ubližujete, ochuzujete jeho malé tělíčko o důležité látky, oslabujete mu imunitu atd.

V šestinedělí, kdy vaše hormony stále doslova bouří a ,,dáváte se dohromady“ po porodu, potřebujete a logicky očekáváte spíše podporu. Tyhle komentáře vás ale dokážou srazit neskutečně hluboko a pro čerstvě narozené miminko není nic horšího, než vystresovaná a uplakaná maminka, která nevěří sama sobě a svým schopnostem uspokojit potřebu svého dítěte. Poraďte se tedy raději se svým pediatrem, případně laktační poradkyní. Ta přijede k vám domů, povzbudí vás, zkontroluje techniku kojení a pokusí se vám pomoci. Je to rozhodně lepší a jednodušší řešení, než se nechat veřejně lynčovat za žádost o radu či pomoc na internetu.

Příkrmy a pevná strava

Kdy mám začít s příkrmy? Jakou zeleninu podat drobečkovi jako první? Samozřejmě, že máte doma haldu knížek s tabulkami, které popisují, kdy a jaký druh zeleniny i dalších potravin dítěti podat.

Aha, mrkev od 4. měsíce. Uvaříte a rozmixujete tedy tu nejkrásnější mrkev, kterou doma objevíte, přidáte lžičku kvalitního oleje (kvůli vstřebávání vitamínu). Miminku nasadíte stylový bryndáček a jde se na to. Počkat! Ještě foto. Takový okamžik je třeba zvěčnit do rodinného alba. Cvak. Jako pyšná matka posíláte fotografii hned do skupinky o příkrmech na Facebook s komentářem ,,První mrkvička“ a čekáte na odezvu. Za pár minut uslyšíte pípnutí svého mobilního telefonu, signalizující upozornění na reakci u příspěvku. Natěšeně očekáváte první palec nahoru nebo komentář, sdělující vám, že dítko na fotografii je krásné, sladké atd.

Místo toho však čtete: ,,Cože? Mrkev? Však ta staví. Proč jsi nezačala cuketou (brokolicí, dýní ….)?“ V tu chvíli je kouzlo okamžiku pryč a vy sedíte s hlavou v dlaních a nešťastně přemítáte nad tím, zda jste skutečně udělala takovou chybu, když jste svému dítěti podala ,,zlou, ošklivou“ mrkev.
Je pochopitelné, že jste na malého človíčka pyšná. Jste hrdá na to, že si poradil s tou namixovanou lahůdkou. Ponechte si ale fotku do svého alba, podělte se se svými přáteli i příbuznými. Vše ale v bezpečí soukromí. Nikdy se totiž nezavděčíte všem. Podle každé matky je první vhodná potravina jiná a ne každá z nich dokáže sdílet vaši radost a nadšení. Naopak. Některé umí být velice rýpavé, až nepříjemné a necitlivé.

A tak by se dalo ve výčtu témat pokračovat dál a dál. Existují diskuzní fóra o botičkách, nošení dětí, dětském oblékání, plenkách atd. V každé z těchto skupin maminek se vždy najde minimálně jedna, které vám dokáže znepříjemnit den. Proto, pokud se přes kritiku nebo nepříjemné komentáře nedokážete přenést, raději buďte pouhými pozorovatelkami nebo se členkami ani nestávejte.

A malé upozornění závěrem

Nezapomínejte, že pokud se dělíte o fotografie ať už své nebo svých ratolestí, může si je kdokoliv stáhnout a šířit dále. Pokud jste tedy aktivními přispěvatelkami např. ve facebookových skupinách, rozmyslete si jaké fotografie dáte ostatním k dispozici.

Napiš první komentář

Napiš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*